Jak ověřit pravost grafiky: kompletní návod pro sběratele
Sběratelství grafiky — litografií, serigrafií, leptů nebo jiných tisků — může být skvělou investicí, ale jen pokud si člověk umí ověřit pravost a původ díla. Na trhu se objevují nejasné tisky, neautorizované edice i čisté kopie. Následující návod tě provede vším, na co si dát pozor, než grafiku koupíš.
1. Zkontroluj signaturu (podpis)
Podpis je první věc, kterou sleduje každý sběratel.
Co hledat:
-
Originální podpis tužkou → typicky měkká grafitová stopa (u serigrafií z 20. století běžné).
-
Stejný rukopis jako na ověřených dílech autora.
-
U některých autorů existují faksimile podpisu (tištěná imitace) — ty mají výrazně nižší hodnotu.
Jak poznat faksimile:
-
Leskne se stejně jako zbytek tisku.
-
Je dokonale rovnoměrné a bez tlaku do papíru.
-
Pod lupou neuvidíš strukturu grafitu.
2. Číslování edice (např. 12/100)
Pravé grafiky z umělecké edice jsou vždy číslované.
Jak má vypadat:
-
Obvykle vlevo dole, tužkou.
-
Formát číslo listu / velikost edice (např. 25/75).
-
Velmi malé edice (např. 5–20 kusů) bývají dražší.
Pozor:
-
Pokud u známého autora narazíš na „bez číslování“ — není to automaticky falešné, ale musíš vědět, že existují i AP (Artist Proof), HC, EA — zkušební tisky mimo edici.
3. Technika tisku odpovídá autorovi?
Zkontroluj, zda technika odpovídá tomu, co autor skutečně používal.
-
Warhol → serigrafie
-
Dalí → litografie, suchá jehla, mědiryt
-
Lichtenstein → screenprint / litho
-
Malich → serigrafie, ruční tisk
Pokud někdo nabízí „serigrafii“, ačkoli autor dělal jen litografie, je to podezřelé.
4. Papír a kvalita tisku
Profesionální grafika je vytištěná na kvalitním papíře (často ruční papír nebo papír typu Arches, Hahnemühle, Rives).
Jak poznat podezřelý tisk:
-
Papír je tenký, kancelářský nebo křídový.
-
Tisk působí mechanicky pixelový (digitální tisk).
-
Barvy jsou „ploché“ a bez struktury.
-
U serigrafie má být vrstva barvy místy lehce vystouplá.
-
U litografie je znatelný lehce rozostřený okraj charakteristický pro tuto metodu.
5. Reverzní strana (zadní strana listu)
Originální grafika není lesklá zezadu a nemá známky digitálního tisku.
Co sledovat:
-
Žádné barevné „průsaky“ digitálního tisku.
-
Žádné stopy po moderní inkoustové tiskárně.
-
U starších tisků může být mírná patina, žloutnutí nebo vodoznak papírny.
6. Provenience – původ díla
Nejdůležitější prvek. Pokud grafika nemá historii, její hodnota je menší a riziko falešnosti vyšší.
Co je ideální:
-
Faktura z renomované galerie.
-
Aukční protokol (Sotheby’s, Christie’s, Dorotheum, české Livebid atd.).
-
Certifikát pravosti (COA) — ale pozor, musí být od uznávané galerie nebo správce pozůstalosti autora.
-
Umělec či jeho studio někdy nabízí možnost ověření.
Pokud prodávající neví, odkud dílo má — ruce pryč.
7. Porovnej tisk s aukčními databázemi
Před koupí si dílo ověř:
-
Barnebys
-
Artnet
-
Sotheby’s Results
-
Christie’s Auction Results
-
Livebid (ČR)
-
European Art East
Hledej:
-
jestli existuje stejná edice,
-
zda se podpis shoduje,
-
zda jsou rozměry totožné (falešné tisky často mají jiné rozměry).
8. Cena musí odpovídat realitě
Pokud člověk nabízí „Warhola“ za 5 000 Kč, víš, že něco nesedí.
Obecná pravidla:
-
Příliš nízká cena = 99 % pravděpodobnost, že nejde o originální serigrafii, ale o plakát či reprodukci.
-
U známých autorů (Warhol, Lichtenstein, Dalí) se cena originální grafiky nikdy nepočítá v tisících Kč, ale v desítkách až stovkách tisíc.
9. Velikost a motiv
Zkontroluj, zda se motiv skutečně shoduje s katalogem díla (u světových autorů existují katalogy raisonné).
-
Pokud motiv není nikde dohledatelný → pravděpodobně nejde o originální grafiku.
-
Pokud motiv existuje, ale má jiný formát → nejspíš jde o reprodukci.
10. Odborné posouzení
Pokud jde o drahé dílo (desítky tisíc a výše), doporučuji:
-
obrátit se na znalce nebo odborníka na grafiku,
-
nechat grafiku prohlédnout konzervátorem,
-
kontaktovat galerii, která autora zastupovala.
Profesionální posudek může zásadně zvýšit hodnotu.
Shrnutí: 10 kroků, jak ověřit pravost grafiky
-
Ověř podpis – musí být tužkou a odpovídat rukopisu autora.
-
Zkontroluj číslování edice.
-
Ujisti se, že technika odpovídá autorovi.
-
Prozkoumej kvalitu papíru a strukturu tisku.
-
Podívej se na zadní stranu — neměla by vypadat digitálně.
-
Vyžaduj provenienci (důkaz původu).
-
Porovnej s aukčními databázemi.
-
Zvaž, zda cena odpovídá trhu.
-
Ověř motiv a rozměr s katalogem díla.
-
U dražších děl nech provést odborný posudek.
