Graffiti je vizuální projev, který vzniká zpravidla ve veřejném prostoru — na zdech, mostech, vlacích, podchodech či jiných plochách. Nejčastěji jde o nápisy, tagy, stylizovaná písma, postavy nebo celé muraly vytvářené sprejem, fixem nebo barvami.
Dnes je graffiti považováno nejen za subkulturu, ale také za svébytnou uměleckou disciplínu, která ovlivnila design, módu, reklamu i galerijní umění.

Co se považuje za graffiti?

Graffiti lze rozdělit do několika typů:

• Tag – jednoduchý podpis writera, základní kámen graffiti.

• Throw-up – rychle provedený nápis větších rozměrů, často dvoubarevný.

• Piece / masterpiece – propracovaný obraz nebo nápis, složité barvy a tvary.

• Blockbuster – velkoformátové písmo přes celou stěnu či vlak.

• Mural / street art – často pre-meditované malby, které mohou být povolené.

Graffiti však není jen vizuální styl — je to kultura založená na pravidlech, soutěživosti, anonymitě a komunitě writerů.

Kde vzniklo graffiti? Kořeny jsou starší, než si většina myslí

1) Prahistorické malby a starověké nápisy

Lidé kreslili do veřejného prostoru tisíce let před moderním graffiti:

• malby v jeskyních Lascaux a Altamiry,

• římské nápisy a vzkazy na zdech Pompejí,

• vikingské runy, středověké nápisy, renesanční rytiny.

Tato „historická graffiti“ však neměla charakter dnešní subkultury — spíše šlo o záznamy, zprávy nebo symboly.

Moderní graffiti: skutečný zlom přichází v New Yorku

70. léta – zrod graffiti kultury

Moderní graffiti, jak ho známe dnes, vzniklo v New Yorku na konci 60. a začátku 70. let.

Za průkopníky se považují:

• TAKI 183 – řecký kluk z New Yorku, který v roce 1971 „označkoval“ celé město svým tagem.

• Julio 204, Cornbread (Philadelphia), Phase 2, Stay High 149, Lee Quiñones a další.

Tito teenage writeři začali soutěžit o to, kdo se dostane na nejviditelnější místo — metro, tunely, střechy, mosty. Vznikala tak celá nová kultura s vlastními pravidly, crew, stylem a hierarchií.

Proč vzniklo graffiti právě v USA?

Několik důvodů se potkalo v jeden moment:

• urbanizace a sociální změny – mladí lidé hledali vlastní identitu, prostor a hlas

• dostupnost sprejů – průmysl barev byl levný a snadno dostupný

• metro jako pohyblivá galerie – vlak objíždějící celé město znamenal maximální viditelnost

• vliv hip-hopu – graffiti se stalo jedním ze čtyř pilířů hiphopové kultury vedle DJingu, MCingu a breakdance

80. a 90. léta – graffiti se šíří do Evropy

Do Evropy dorazila graffiti vlna s velkou energií a stala se základem nové městské kultury:

• Paříž – Bando, Mode 2

• Londýn – Banksy (později spíše street art), Robbo

• Berlín – po pádu Berlínské zdi obrovský boom

• Praha – první writery ovlivnily vlaky, hip-hop i západní časopisy

Právě v 90. letech se graffiti v Česku rychle rozšířilo, vznikly první crew a první fanziny. Plochy jako Těšnov se staly místem setkávání a soutěžení writerů.

Graffiti dnes: od ilegálních tagů až do galerií

Dnešní graffiti má mnoho podob:

• ilegální bombing — kořen celé kultury, ryzí forma soutěže a adrenalinu

• legal walls — města povolují speciální plochy pro malování

• street art — veřejná umělecká díla, často oficiální a estetická

• galerijní tvorba — mnoho autorů přešlo do malby, sochařství nebo grafiky

Autoři jako Michal Škapa, X-Dog, Jan Kaláb, Masker nebo Epos 257 dokazují, že graffiti je nejen subkultura, ale i platforma pro vznik respektovaných výtvarných osobností.

Závěr: Graffiti je jazyk města

Graffiti není pouze vizuální šum na zdech. Je to kultura, protest, umění, komunikace i sociální fenomén.
Vzniklo z potřeby vyjádřit se, být vidět a zanechat stopu — a tato touha provází lidstvo od doby jeskynních maleb až po dnešní neonové muraly.